Polsketatry.cz

Kondratova Kopa – vrchol ve stínu Giewontu

Polské Tatry — Wed, 21 Jul 2021 10:05:42 +0000

Kondratova Kopa je jedním ze 4 vrcholů známého označení Czerwone Wierchy. Tyto vrcholy tvoří část Polsko – Slovenské hranice a nabízí nádhernou hřebenovku s výhledy po širokém okolí. Ačkoliv je Kondratova Kopa nejnižším vrcholem tohoto útvaru, neztrácí na své kráse. Ptáš se, kde se nachází tento vrchol? 🙂 S oblibou odpovídám ve stínu Giewontu, Kondratova Kopa je takový ten oblý vrcholek v pozadí, který jde vidět při pozorování Giewontu.

Kondratova Kopa je 2005 metrů vysoký vrchol ležící v západních Tatrách na polsko-slovenské hranici. Při jeho úpatí jsou z polské strany dolina Kondratowa a dolina Małej Łaki. Ze samotného vrcholu je nádherný výhled na Wielki Giewont, Małołączniak, Krzesanica a do již zmiňovaných dolin. Obzvláště mohu vypíchnout pohled na Giewont, který je vidět z obrácené strany, než bývá většina fotografií ukazující Giewont. Ačkoliv člověk při zdolávání Kopy vystoupá až do 2005 metrů nad mořem, tak veškeré stezky vedoucí na vrchol jsou se snadným terénem a dostačuje mít alespoň malou fyzickou kondici pro chození po horách. Dnes nechám za sebe více mluvit přiložené fotografie a jen v rychlosti shrnu základní informace.

Kondratova Kopa a okolí na fotkách

Turistické stezky a mapa

Zdolat samostatný vrchol není vůbec náročné a jednou z nejkratších tras, které vedou na vrchol je modrá stezka vedoucí z Kuźnic k horské chatě na Hali Kondratowej. Poté pokračovat po zelené a červené až na samotný vrchol. Ovšem ne vždy je nejrychlejší cesta tou nejhezčí a pojďme se v krátkosti podívat i na ty ostatní. 🙂

Trasa: Kuźnice – Kondracka Kopa | mapa-turystyczna.pl

Hned další možnou cestou je pokračovat od horské chaty na Hali Kondratowej po modré k vrcholu Giewontu a v závěru po žluté trase až na samotnou Kondratovu Kopu. V tomto případě se napojujeme na žlutou trasu, kterou se dá jít po celou dobu přes dolinu Małej Łaki. 🙂

Ovšem nejkrásnější trasa, která se dá absolvovat při zdolávání vrcholu Kondratova Kopa je červená hřebenovka. Tato trasa startuje odbočkou v dolině Kościeliska vedoucí přes již zmiňované Czerwone Wierchy složené z vrcholů Temniak, Krzesanica, Małołaczniak až na poslední vrchol Kondratova Kopa. Zde je možnost to jednou z již zmiňovaných tras vzít zpátky do údolí a sestoupat z hřebene. Také se naskýtá možnost pokračovat po hřebeni až na Kasprowy Wierch. Zde je více možností, jak ukončit trek v horách a jednou z nich je využití lanovky pro sestup zpět do údolí. V tomto případě doporučuji předem zkontrolovat na webu ww.PKL.pl aktuální čas provozu lanovky.

The post Kondratova Kopa – vrchol ve stínu Giewontu appeared first on Polsketatry.cz.

Hala Stoły – klidné místo nad Dolinou Kościeliska

Polské Tatry — Fri, 16 Jul 2021 08:11:37 +0000

Hala Stoły je necelé 2 kilometry stoupání nad dolinou Kościeliska, kde se nachází tato bývalá pastýřská oblast. Vyznačuje se krásným výhledem na oblast Giewontu a Czerwonych Wierchu. Na bývalé pastvině se nachází i dřevěnice, které zde zůstaly jako vzpomínka. Tyto dřevěné domky vypadají velmi pěkně při výhledu na protější vrcholy i na fotkách. Ačkoliv je toto místo nad velmi frekventovanou dolinou Kościeliska, je zde většinou klid a jen malá hrstka turistů. Všemi deseti doporučuji toto klidné místo v každém ročním období. 🙂

Hala Stoły, také nazývaná polana na Stołach je přibližně 8 ha polana položená v nadmořské výšce od 1300 m do 1428 m nad mořem a rozkládá se pod vrcholem Suchy Wierch. Na tuto polanu se vychází z místa Kiry a krátká část ose absolvuje dolinou Kośceliska, kde se po cca 2,5 kilometrech odbočí nenápadnou odbočkou do stoupání. Toto stoupání nás doprovází až na samotný Suchy Wierch. Ačkoliv se jedná o krátkou 4 km procházku s velkou částí po rovině, čeká nás zde téměř 500 výškových metrů, Většina stoupání se rozkládá na posledním kilometru. Stoupání ovšem stojí za pěkné a méně známé výhledy po okolí.

Hala Stoły na fotkách

Polana Stoły a okolí

Hodněkrát jsem procházel kolem odbočky na polanu a vždy jsem jí míjel s tím, že po cestě zpátky se tam zastavím. Každý z nás to zná, jak to dopadlo. Po dlouhém dni v horách se už člověk těší na dobré jídlo v krčmě či bublající vodu v termálním bazénu. Až nedávno se mi podařilo naplánovat krátkou procházku do tohoto místa a užil jsem si to na maximum. Za sebe mohu každému doporučit odbočit a užít si toho klidu mimo hlavní stezku. V případě, že nebude někomu stačit jen dopoledne v horách, tak v blízkém okolí se dá nalézt mnoho dalších zajímavých míst.

Hned u místa, kde z doliny Kościeliska se odbočuje na polanu je opačným směrem odbočka do jeskyně Mrożna (aktuálně je tato jeskyně do dubna 2013 kvůli modernizaci celé stezky uzavřena). Kousek dál směrem k horské chatě Ornak se nachází stezka do místa Wąwóz Kraków a jeskyně Smoczna Jama. Při konci této žluté stezky se nachází další odbočka na červenou stezku, která vede do jeskyně Mylna a Raptawicka. Doporučuji využít těchto odboček a zpestřit si procházku dolinou. Ovšem dávej na sebe v jeskyních pozor.

Trasa: Kiry – Polana Stoły | mapa-turystyczna.pl

The post Hala Stoły – klidné místo nad Dolinou Kościeliska appeared first on Polsketatry.cz.

Murowaniec – Schronisko PTTK na Hali Gąsienicowej

Polské Tatry — Tue, 15 Jun 2021 16:58:32 +0000

Murowaniec – Schronisko PTTK na Hali Gąsienicowej je horská chata, která leží ve výšce 1505 m.n.m s výbornou pozicí pro začátek turistických výprav na Orlí stezku, malý a velký Koscielec, Zawrat či Swinici. Také je častým cílem turistů, kteří míří na Kasprowy Wierch. Místo, ve kterém se zastaví čas a člověk se kochá neskutečně nádherným prostředím uprostřed hor.

Hala Gąsienicowa je bývalou největší pastvinou v Tatrách. Pastevci se kácením borovicového porostu a spásáním okolních luk postarali o dnešní ráz tohoto místa. Díky pastevectví zde vznikali i první dřevěné salaše, které byly impulsem pro postavení turistického přístřešku v této oblasti. K datu 13. srpna 1921 se začal psát příběh horské chaty Murowaniec. Stavba, která trvala téměř 4 roky byla za pomoci polského vojska dostavěna a 12. července 1925 byla horská chata slavnostně otevřena za přítomnosti polského prezidenta a mnoho dalších významných osobností horského prostředí. Název horské chaty vznikl ze silných žulových stěn, ze kterých byla postavena.

Horská chata Murowaniec zažívala horší i lepší časy a dělá nám radost do dnešních dnů. Přežila okupaci německými vojsky během druhé světové války. Prošla velkou rekonstrukcí po požáru, který v prosinci 1963 zachvátil horní patro. Během tohoto požáru bylo patro uhašeno, ovšem hasící voda zničila zbývající patra. Rekonstrukce horské chaty zvedla stávající kapacitu 30 lůžek na dnešních 100. Od té doby se zachovává ráz horské chaty a i přes drobné opravy vždy potěší pohled na její zelenou střechu, která vítá všechny turisty. 🙂

Murowaniec – Schronisko PTTK na Hali Gąsienicowej na fotkách

Můj pohled na horskou chatu

Velmi rád navštěvuji tuto horskou chatu i celou oblast haly Gąsienicowa. V brzkých ranních hodinách proběhnout parkem v Kuznicích a hurá do těchto míst. Nejednou tady začalo teprve to pořádné horské dobrodružství u hrnku čaje, ze kterého se vznáší pára směrem k nejednomu magickému štítu nad hlavou. Musím s čistým svědomím říct, že vždy jsem byl zde naprosto spokojen s místní kuchyní. Při sestupu z hor poctivá polévka či jídlo zahřeje a doplní energii na poslední část klesání z hor.

Moje nejoblíbenější trasa do těchto míst vede po žluté turistické trase z Kuznic přes dolinu Jaworzynka, ovšem není to jediná z tras, která zde vede. Naprosto dokonale se dá zde použít přísloví, všechny cesty vedou k horské chatě Murowaniec. Schází se v tomto místě mnoho turistických cest a dokonce jedna z mála cyklostezek na území národního parku. Každému mohu doporučit toto jedinečné místo v Tatrách navštívit a slibuji, že si každý najde další cíl pro pokračování výletu z této horské chaty. 🙂

Mnohokrát děkuji horské chatě Murowaniec za poskytnutí fotografií a rezervovat si ubytování či prohlédnout více fotek: Odkaz zde.

The post Murowaniec – Schronisko PTTK na Hali Gąsienicowej appeared first on Polsketatry.cz.

Polské Tatry – Tipy na výlet po okolí

Polské Tatry — Mon, 31 May 2021 07:43:21 +0000

Polské Tatry – Tipy na výlet po širokém okolí. Vybral jsem místa, které jsou snadno dostupné, časově nenáročné a i tak se člověku uloží na dlouhý čas do paměti. Jedná se o mé oblíbené místa, na které se velmi rád a pravidelně v každé volné chvíli vracím. Tak pojď se mnou, já ti ty místa ukážu. 🙂

Dnes nebudeme zdolávat vysoké a ostré štíty, ale vydáme se po okolí polských Tater a městečka Bukowina Tatrzanska a podíváme se na místa, které jsou snadno dostupné. Tyto tipy lze využít i pro procházku s kočárkem a při troše štěstí a dobrém počasí natrefíme na stáda oveček. Koukni na tento článek a vyber si místo, které Tě nejvíce zaujalo.

Zimní Rusinowa polana a výhled na okolní štíty Tater.

Rusinowa polana – První cíl našich výletů označuji za piknikové místo s jedinečným výhledem na okolní štíty Tater. Od jara do podzimu se na této polaně pasou ovečky a dá se zde zakoupit přímo v salaši u bači čerstvé sýry a další produkty z ovčího mléka. Více jsem se o tomto místu rozepsal v tomto článku: Rusinowa Polana. Doporučuji využít malého parkoviště, které bývá v dopoledních hodinách většinou prázdné a je vyznačené přímo v začátku trasy na mapě. Procházka se dá prodloužit výstupem do „nekonečných“ schodů až na místo Gęsia Szyja, ze kterého se otevírá ještě větší a úchvatnější výhled na panorama Tater.

Trasa: Wierch Poroniec – Rusinowa Polana | mapa-turystyczna.pl

Polské Tatry – Tipy na výlet na hranici národního parku

Horská chata Głodówka – najdeš zde jeden z nejkrásnějších výhledů na panorama Tater

Horská chata Glodówka – Toto horské schronisko se nachází na samotném kraji národního parku a z jeho terasy se dá zahlédnout nejkrásnější výhled na celé panorama Tater. Takto se to traduje a uvádí na webu horské chaty. Nechtělo se mi tomu věřit, dokud jsem se nepřesvědčil na vlastní oči. Doporučuji se zde zastavit, dát si kávu s výborným zákuskem, který si tady sami pečou a chvíli se kochat výhledem. Odkaz na mapu zde dávat nebudu, horskou chatu snadno najdeš v mapě podle názvu. Pro ty aktivnější se nabízí pár možností, jak se projít po okolních stezkách kolem horské chaty a teprve pak se posadit k té kávě a zákusku. Více o horské chatě najdeš zde.

Male Chiche a krásná polana Zgorzelisko

Małe Ciche – Při horní stanici lyžařského areálu se nachází polana Zgorzelisko. Malá, ale pěkná polana s pár domy, parkovištěm lyžařského areálu a hotelem. Od jara do podzimu je zde naprostý klid s krásným výhledem na hory, možností občerstvit se v místní krčmě či se vypravit procházkou po lesní cestě na místo nazývané Tarasówka. Zde se dá hodiny sedět a pozorovat výhled před sebou. 🙂

Polana Szymkówka

Szymkówka – Zůstáváme stále poblíž předchozích lokací, jen se posuneme na místo, které je označováno jako Karczma Widokowa. Pravý význam názvu člověk pochopí ihned, když dorazí k restauraci na polanu Szymkówka. Výhled na hory, okolní lesy, přírodu a stádo oveček máme jedním směrem. Při opačném výhledu máme možnost pohlédnout směrem na městečko Bukowina Tatrzańska. Zde se můžeme i výborně najíst či se jen pokochat výhledy na jedinečné okolí.

Za fotku děkuji Mikołajovi 🙂 Sleduj Mikolaj.Motyka na Instagramu

Biela Voda – Můj poslední tip se týká křišťálově čisté řeky s typickými bílými kameny. Řeka stéká z hor a v horkých dnech bývá dokonalou možností, jak si zchladit nohy a užít si klidu u bublající řeky. Také se dá najít mnoho ostrůvků či pláží, kde se dá u vody strávit pár pěkných chvil. Řeka se táhne od slovenské hranice přes městečko Jurgow a Bialka Tatrzanska až k Czorsztynskému jezeru. O tom se rozepíšu až v dalším samostatném článku.

The post Polské Tatry – Tipy na výlet po okolí appeared first on Polsketatry.cz.

Oštěpek a další tradiční sýry z regionu Podhale

Polské Tatry — Mon, 24 May 2021 08:04:23 +0000

Jedna z věcí, která mě napadne, když se řekne slovo Tatry jsou hory. Další myšlenka je na stádo oveček, sýr oštěpek a pastevectví v horských lokalitách. Region Podhale je proslavený pastevectvím a výrobou tradičních sýrů. Oblast je z velké části kopcovitého rázu s možností udržování pastvin v přírodě i v dnešní době. Zakopané i Region Podhale je plný dřevěných „Bacówek“, kde se prodávají čerstvě vyrobené sýry. Já dnes představím tradiční sýry této oblasti. 🙂

Oštěpek a sýr brynda jsou jedny z nejstarších druhů sýru, které jsou zapsány v rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení Evropské unie. Z toho vyplývá, že se tyto sýry s tímto označením mohou v Polsku vyrábět pouze ve dvou regionech. Jedním z nich je právě region Malopolsko a druhým je Slezský region, oba dva regiony mají horské prostředí a tradici v pastevectví.

Se sýrem oštěpek velmi často dochází k velkému omylu. Tradiční oštěpek je sýr vážící 600 – 800 gramů velkého vřetenovitého tvaru s průměrem 6 – 10 cm v nejširším místě. Bývá uzený a je na něm obtisknutá tradiční forma. Velmi často dochází k záměně sýru redykołka a oštěpku. Redykołka je malý placatý sýr o váze 40-60 g, který se často griluje a podává s brusinkovou marmeládou. V oblasti Zakopaného bývá také často tato záměna používaná a tabule Oscypek z grilu je na hodně místech. Také je zde možnost navštívit muzeum Oscypku.

Rady a tipy při výběru a koupi sýru

Další ze zajímavostí a velkých mýlek je, že ne vždy je sýr vyráběn pouze z ovčího mléka. Velmi často se člověk setká s různými druhy sýrů, které mu bača nabízí. V letní sezóně, když jsou ovečky na pastvině a dávají dostatek mléka, se sýry vyrábí i čistě z ovčího mléka. Ovšem velmi často se najdou i další druhy sýrů jako jsou míchané z ovčího a kravího mléka. V zimních měsících, kdy je produkce ovčího mléka minimální, se sýry vyrábí jen z kravího mléka. Tak si dávej pozor na to co kupuješ a co ti kdo tvrdí. Obzvláště stánkoví prodejci v centru města dokáží člověku říci cokoliv, hlavně ať prodají sýr. 🙂

Poslední z mých mouder a rad je kupovat sýry vždy v nějaké Bacówce, kterých je v okolí mnoho. Nacházejí se většinou u cesty či turistické stezky, mají tam velký výběr sýrů. Sýry většinou nemají vakuově balené, protože jsou čerstvé a stíhají prodat aktuální zásobu. Většinou na tom místě prodává kouzelná babička s úsměvem od ucha k uchu. A vždy je v blízkosti udírna, ze které se line kouř a udí se sýry.

Oštěpek a další druhý sýrů

Druhy sýrů v regionu Podhale

Oštěpek (Oscypek) – Velký sýr o gramáži 600 – 800 g. Jeho tvar je přirovnáván k vřetenovitému tvaru. Sýr bývá vždy uzený a používá se často při svátečních příležitostech. Můžeme se s ním setkat i při grilování. Krájí se na cca 1 cm široké plátky a opéká se na pánvi či grilu. Rozpéká se na jídlech či používá na dochucení různých salátů či mas. Při výrobě se používá tradiční druh formy, kdy každý bača může mít svůj specifický ornament.

Redykołka – Sýr, který zná většina lidí pod názvem Oscypek. Jedná se o malou placičku o hmotnosti cca 40-60 g, kdy se sýr tlačí pomocí malé formičky se vzorem. Existuje uzená i čerstvá verze. Užití má především při grilování a servírování s brusinkovou marmeládou. Také slouží pro zdobení svátečních mís či obložených talířů. V oblasti Zakopaného se nejčastěji setkáme s tímto sýrem.

Bryndza – Druhý certifikovaný sýr s tradiční recepturou. V Polsku se pod tímto označením smí vyrábět pouze v kraji Malopolsko a Slezsko. Měkký sýr, který se vyrábí z ovčího mléka nebo směsi ovčího a kravího mléka. Kráva musí být plemene kráva červená polská a může být ve směsi maximálně 40% podíl tohoto mléka. Brynza je lehce pikantní s výraznou ostrou sýrovou a slanou chutí. Konzistence může připomínat pastu, ale taky může být hrudkovitá či zrnitá.

Korbačík (Korboc v regionu Podhale) – Sýr vyrobený z kravího mléka ve tvaru špaget. Prodává se v čerstvé i uzené variantě. Spletené do copu či svázané do malého svazku. Myslím si, že sýr, který vznikl na Oravě a postupně se rozšířil do všech oblastí není potřeba více představovat.

Znáš i tyto další mléčné výrobky?

Gołka – Velmi rozšířený a na stáncích častý typ sýru. Jedná se o sýr ve tvaru válečku s tradičními ornamenty z formy, ve které se lisuje. Je to sýr čistě z kravího mléka a bývá většinou uzený. Často se také člověk setká s méně a více slanou verzí. Mléko od krav se potřebovalo vždy čerstvé zužitkovat a toto byla jedna z možností. Uzený sýr vydrží mnohem déle a v chladu neztrácí svou vůni ani chuť. Tento druh sýru je zapsán na seznamu tradičních Malopolských produktů.

Bundz – Výborný měkký sýr s bílo krémovou barvou. Postup výroby tohoto sýru je částečně stejný jako při výrobě oscypku. Ovčí mléko se sráží pomocí syřidla. Poté se sýr vaří v páře při 70 stupních Celsia a formuje se do bochníků. Setkal jsem se s čerstvou i uzenou variantou, také existují varianty dochucené medvědím česnekem či pepřem. Chuť tohoto sýru velmi rád přirovnávám k extrémně čerstvému sýru mozzarella. A také skvěle chutná s rajčaty a olivovým olejem. Prodává se většinou na váhu a všemi deseti ho doporučuji ochutnat. 🙂

Žinčice (Żentyca) – Myslím si, že tento malý zázrak přírody není potřeba více popisovat. Také ji ovšem ve výčtu sýru a mléčných výrobků nemohu vynechat. Bílá, až krémová hustá syrovátka z ovčího mléka. Vzniká při výrobě sýrů po použití syřidla a patří také na seznam tradičních Malopolských produktů.

The post Oštěpek a další tradiční sýry z regionu Podhale appeared first on Polsketatry.cz.

Termy Bukovina – Relax a odpočinek na úpatí Tater

Polské Tatry — Wed, 17 Mar 2021 08:11:31 +0000

Horské městečko Bukowina Tatrzanska je jak zrozené k turistice, procházkám a odpočinku na úpatí Tater. Po náročném dni v horách neexistuje lepší možnost na uvolnění než navštívit termální bazény. Termy Bukovina jsou jedny z nejmodernějších komplexů termálních lázní v celé Evropě. Zaručují dokonalou zábavu i relax v 20 vnitřních a venkovních bazénech, tobogánech či 8 saunách. Nemusíš váhat ani chvíli, zde si svůj volný čas užiješ na maximum. Prohlédnout si je můžeš zde na webu: www.termybukovina.pl

Termy Bukovina disponují vodou o teplotě 30-38° C s velkým obsahem minerálů. Voda je zde bohatá hlavně na hořčík, sodík a draslík. Tyto minerály blahodárně působí na uklidnění organismu, snížení stresu, posílení imunitního systému, stabilizaci srdečního pulsu a regeneraci pohybového aparátu. Přijdou si zde na své plavci i lidé hledající pouze regeneraci. V bazénech jsou rozmístěny různé druhy hydro masáží, které dokáží zaujmout. Osobně v tomto ohledu na mě nejvíce zapůsobil bazén s názvem Bulgotnik. Jedná se o speciální hydro masážní bazén, kde si člověk postupně promasíruje veškeré části těla. Je zde i nenápadná časová signalizace, která doporučuje posun k dalšímu stanovišti v bazénu. Z této varianty masáží jsem byl tak unešen, že jsem místní kolečko absolvoval 3x. 🙂

Termy Bukovina na fotkách

Termy Bukovina mým pohledem

Poprvé jsem Termy Bukovina navštívil jednoho dlouhého mrazivého zimního večera, který byl jak stvořený pro relax v horkém bazénu. Sněhové vločky padající z nebe naprosto dokonale doplňovali tuto atmosféru. Velké přilehlé parkoviště zajišťuje, že člověk pohodlně zaparkuje a během chvíle je v areálu bazénů. Už po příchodu vše vypadalo pěkně, čistě, moderně a já se už těšil do bazénu.

Ze šaten člověk vyjde k hlavnímu bazénu, který nelze přehlédnout. Je stylizován do tvaru basy. Na samotném dnu jsou i vyobrazené struny. Kaskádovitě jsou zde položeny 4 velké bazény nad sebou. Každý vypadá trochu jinak a nejvíce mě zaujal ten nejspodnější bazén. Bylo zde přítmí, decentní osvětlení a velká jeskyně. Trysky zde jasně určují směr plavání a je jen na Tobě, jestli se vydáš na plavbu touto tajemnou jeskyní. Na tobogánech a skluzavkách ve vedlejším bazénu se vyřádí naprosto každý, nejen děti. Hydro masážní program v téměř každém bazénu již nebudu znovu popisovat, ale trysek a možností na masáže je zde opravdu hodně.

Všem lidem hledající relax umístěný v krásné přírodě mohu tyto termály doporučit. Čas zde letí jako voda v okolních bazénech a já se zde budu vždy velmi rád vracet. 🙂

The post Termy Bukovina – Relax a odpočinek na úpatí Tater appeared first on Polsketatry.cz.

Barva turistické stezky a její význam

Polské Tatry — Tue, 16 Feb 2021 10:44:50 +0000

V polských Tatrách se užívá mírně odlišného označení turistických stezek. Používá se červené, modré, žluté, zelené a černé barvy. Odlišnost oproti českému značení je v udávaném průměrném zbývajícím čase místo kilometrů. Stejný způsob označení se používá i na slovenské straně Tater. Kolem značení panuje jedna velká mýlka a tou je, že barva turistické stezky značí její náročnost. Tato mýlka se zřejmě přenesla z barevného značení lyžařských sjezdovek. Dnes vysvětlím, co znamená každá z barev na turistické stezce.

Tatranský národní park udržuje vždy aktuální a pravdivé označení turistických stezek. Na území parku se kvůli ochraně přírody a lidského zdraví doporučuje pohybovat pouze po vyznačených stezkách. Tím mohu i já sám za sebe doporučit dodržovat toto jednoduché pravidlo a nechodit do neznámých míst. Také mohu doporučit vždy před výpravou do hor věnovat chvilku malé přípravě u mapy. Dopředu se podívat na přibližný směr, kterým se chci vydat. Zapamatovat si pár hlavních bodů trasy a mít k dispozici offline verzi turistické mapy. Ne v každém místě hor je dostatečný signál. Osobně velmi rád využívám offline verzi aplikace Mapy.cz. Stáhl jsem si oblasti, které využiji a mohu se na to spolehnout. Opatrně na baterku v telefonu při používání map. Doporučuji aplikaci vždy vypnout a ukončit.

Barva turistické stezky – ukázka značení

Barevné označení stezek souvisí s jejich délkou, důležitostí a také jestli se jedná o slepou stezku, spojovací stezku či okruh. Barva turistické stezky nikdy neznačí její náročnost v terénu. Tato fáma se velmi snadno přenesla z barevného označení lyžařských tras podle jejich náročnosti.

Barva turistické stezky v TPN:

červená – tato barva značí hlavní stezku v dané oblasti, která ukazuje nejhezčí místa a vrcholy tohoto regionu. Téměř vždy se jedná o delší trasu, která vypichuje ty nejdůležitější místa oblasti. Doporučuji dopředu zvážit nejen fyzické schopnosti k absolvování celých těchto tras nejčastěji na hřebenech kopců
modrá – hned za důležitostí červené stezky je modrá barva. Takto označené stezky znázorňují dálkové trasy dané lokality a je třeba počítat nejen s časovou, ale i fyzickou náročností na dlouhém přechodu
žlutá – žluté stezky se považují za spojovací a přístupové stezky k jedné z hlavních (červené či modré) cest
zelená – takto značená stezka se považuje za trasu vedoucí k charakteristickým místům, většinou k horské chatě či známému rozcestí
černá – černá barva značí krátké přístupové a spojovací trasy. Krásným příkladem je Brzeniny – Murowianec na Hali Gasienicowa či stezka pod i nad Reglami, která spojuje téměř celé polské Tatry a umožňuje přístup do všech dolin v oblasti

Závěrem ti chci popřát mnoho nezapomenutelných chvil na Tatranských štítech. Nikdy nezapomínej, že nejdůležitější věc, kterou musíš brát s sebou do hor je respekt a úcta k horám. 🙂

Mapa turistických chodníku v Tatranském národním parku v plném rozlišení zde: Mapa.

The post Barva turistické stezky a její význam appeared first on Polsketatry.cz.

Horská chata Glodówka – Výhledy a skvělá kuchyně

Polské Tatry — Mon, 01 Feb 2021 09:31:42 +0000

Horská chata Glodówka leží na území Tatranského národního parku, ale je dostupná každému výletníkovi do hor. Pozice na samotném okraji parku, cesta vedoucí až k horské chatě a dostatečné parkovací místo dělá z Glodówki dobré místo nejen pro výlet, ale i skvělé místo pro ubytování. Ze své vlastní zkušenosti mohu vypíchnout výborné dezerty, dokonalé výhledy na téměř celé panorama Tater a množství organizovaných akcí. Horská chata Glodówka nezná nudu. 🙂

Delší dobu přemýšlím jak popsat toto nádherné místo, které nemohu dostat z živé paměti. Zavřu víčka a před očima se mi promítne obrázek horské chaty Glodówka a jeho okolí. Horská polana na samotném kraji Tatranského národního parku s tím nejkrásnějším výhledem na panorama Tater. Na úrovni očí se v širokém okolí tyčí šedozelené vrcholky hor. V údolí sedící mlha a nad ním vystupující nejvyšší a majestátní vrcholy Tater. Kežmarský štít, Ledový štít, Gerlachovský štít, Vysoká, Rysy, Mengusowský štít, polana Rusinowa, Swinica, Kasprowy Wierch či Giewont, vše má zde člověk jako na dlani na dosah ruky. Výhled naprosto dokonale doplňuje samotná polana Glodowka s nezapomenutelným výhledem na domy s pozadím hor.

Horská chata Glodówka

První zmínky a výstavba horské chaty míří až do roku 1935. Původní chata byla dřevěná, která bohužel podlehla zničujícímu požáru. Po tomto požáru se postavila zděná horská chata, která si svou podobu drží až do dnešních let. V 80. letech se k hlavní budově přistavěla druhá část horské chaty, které se do dnes říká „Drewniak“. Horská chata Glodówka v dnešní době nabízí možnost ubytování v různých kategoriích pokojů. Najdou se zde krásné pokoje s vlastní koupelnou až po tradiční horské ubytování.

Horská chata Głodówka nezná nudu. Velmi časté organizování akcí od srazu veteránů, goralských večerů s tradiční kapelou až po opékání buřtů s kytarou. V areálu horské chaty je malé pódium, které se využívá pro organizování koncertů či různých vystoupení, malá kaplička, prolézačky pro děti, vyhlídková terasa s dalekohledem či lehátka a zavěšené hamaky. Zábava a odpočinek se zde najde pro celou rodinu s dětmi, páry i skupinku kamarádů.

Glodówka a její okolí

Sám jsem na toto magické místo Horská chata Glodówka natrefil při jedné z prvních cest po okolí naprostou náhodou. Již v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem si to místo a výhled odsud naprosto zamiloval. Vypil jsem voňavou kávu, udělal si pár fotek a užíval jsem si toho klidu, který z tohoto místa srší. Od té doby se toto místo stalo vcelku pravidelným místem pro zastavení, když jedu kolem či mám volnou chvíli. 🙂 Doporučuji každému navštívit toto kouzelné místo a užít si klidu i překrásného výhledu tohoto místa.

Více aktuálních informací, plánované akce či rezervaci pobytu lze udělat tady: www.glodowka.com.pl

The post Horská chata Glodówka – Výhledy a skvělá kuchyně appeared first on Polsketatry.cz.

Dolina Bialego – nenápadná a klidná dolina

Polské Tatry — Tue, 12 Jan 2021 09:32:40 +0000

Dolina Bialego je malá a nenápadná dolina na dosah od Zakopaného. Na konci doliny čeká na každého malé překvapení. Malý, ale pěkný kaskádovitý vodopád. I přes velkou oblibu u turistů se jedná o jednu z nejklidnějších dolin v širokém okolí. Každému mohu doporučit tuto krátkou, ale pěknou procházku tatranskou krajinou. Cesta k vodopádu a zpět zabere přibližně 90 minut.

Dolina Bialego se nachází mezi areálem skokanských můstků Wielka Krokiew a dolinou Strazyska. Výlet může začínat v jednom či druhém místě, kde se dá pohodlně zaparkovat auto či zde dojít pěšky od ubytování. Poté po pár minutách dojde člověk černou turistickou stezkou k samotnému vstupu do národního parku. Zde se otevírá první a už krásný výhled na místo dolina Bialego. Traduje se, že dolina je nejkrásnější na jaře, kdy začne vše v dolině kvést a zelenat se. Terén v samostatné dolině není nějak náročný, ale není vhodný pro kočárky nebo vozíčkáře. Po cestě je pár kamenitých úseků s nutností delším krokem překonat protékající říčku.

Dolina Bialego má za sebou i krušnou historii. Během války se i v této dolině ukrývalo pár partyzánských jednotek. Po válce, v 50. letech se zde Rusové rozhodli těžit uran. Přibližně 5 let byla celá dolina uzavřena pro turistický ruch a vznikly dvě štoly, které jsou hned u turistické stezky. Jedna z nich je takto zadělána pevnou dřevěnou mříží a připomíná historii této těžební éry. Zdroje uranu byly naštěstí tak malé, že se je nevyplatilo nadále těžit a všechny práce zde byly ukončeny. 🙂

Dolina Bialego na fotkách

TURISTICKÉ STEZKY VEDOUCÍ DO DOLINY BIALEGO

I ze Zakopaného od Wielke Krokwie, tak i od doliny Strazyska vede černá turistická značka k této dolině. Dolina je značena žlutou značkou, která pokračuje i dále za vodopád a konec doliny. Od vstupu do doliny k pomyslnému konci u vodopádu se jedná o cca 1,7 km dlouhou trasu s časovou náročností 45 minut průměrným tempem. Na projití doliny a vrácení se dolů ke vstupu vystačí cca 80-90 minut. 🙂

Pro ty, kterým nevadí stoupání a chtějí si užít více horského prostředí se naskýtá možnost pokračovat od samotného vodopádu do příkrého stoupaní až na rozcestí, kde se potkává žlutá turistická značka opět s černou značkou a odsud lze pokračovat na vyhlídkové místo Sarnia Skala. Odsud je krásný výhled nejen do údolí, ale i na majestátní Giewont, který se leží nad touto vyhlídkou. Odtud pokračovat dolinou Strazyska dolů pod kopec. Druhou možností je pokračovat směr Kalatowki a vrátit se do Zakopaného přes Kuznice. V zimním období doporučuji sledovat aktuální sněhové a lavinové podmínky na www.TPN.pl, kde jsou vždy ty nejaktuálnější informace. 🙂

The post Dolina Bialego – nenápadná a klidná dolina appeared first on Polsketatry.cz.

Wielki Giewont – Dominanta polských Tater

Polské Tatry — Wed, 25 Nov 2020 17:24:46 +0000

Magické místo, lépe snad nejde ani začít popis tohoto místa s notoricky známým křížem na vrcholku, který lze vidět snad z každého druhého kroku nejen ve městě, ale i na horách. Dominantní tvar, pověst o spícím rytíři a velký kříž na samotném vrcholu jsou specifika této polské národní hory Wielki Giewont s výškou 1894 metrů.

Wielki Giewont je často hlavním a diskutovaným tématem při plánování treku do polských Tater. Ani já nebudu dlouho běhat kolem horké kaše a narovinu napíšu, že i přes větší množství turistů na tomto místě v hlavní sezóně doporučuji vrchol zařadit do plánů na celodenní výlet. Úmyslně píši a doporučuji zařadit Wielki Giewont do celodenního výšlapu a naplánovat si cestu i přes další vrcholy v okolí. Lze i snadno vymyslet okruh a shlédnout mnohem více než jen samotný vrchol a nemusí se člověk vracet stejnou cestou dolů. I okolí Giewontu má co nabídnout. Dolina Kondratowa, dolina Strazyska či dolina Malej Laki je nádherná a stojí za shlédnutí. Současně je i mým dalším a důležitým tipem přivstat si a být nahoře u kopule Giewontu co nejdříve. 🙂

TURISTICKÉ STEZKY VEDOUCÍ NA WIELKI GIEWONT

Všechny cesty vedou na Wielki Giewont, nevím, jestli je zrovna tohle pravdivé přirovnání, ale pár různých cest na známy vrchol s nepřehlédnutelným křížem vede:

Oblíbená trasa vedoucí z Kuznic po modré turistické značce bude první, na kterou se zaměřím. V Kuznicích je potřeba vydat se po modré značce směřující směrem Kalatowki, horskou chatu na Hali Kondratowe a samotný vrchol Giewontu. Tato trasa vede přes dvě možnosti, kde se dá doplnit pití, zastavit se na skvělou snídani či si vyčarovat úsměv s horkou kávou a výhledem na celou oblast Kasproweho Wierchu. Horský hotel Kalatowki leží cca po 30 minutách chůze. Horská chata na Hali Kondratowe je před samotným stoupáním na štít Giewontu. Jedná se o velmi příjemnou, rychlou a svižnou trasu ke kříži na vrcholu.
Ve chvíli, kdy se řekne červená trasa ve spojení s Giewontem, téměř každému člověku vyjedou vzpomínky na dolinu Strazyska. Po cestě k vrcholu se dá udělat malá přestávka na konci doliny v občerstvení či u vodopádu Siklawica. Tento vodopád vyvěrá přímo z úpatí Giewontu. Poté se člověk vrátí na červenou stezku, která se začne zvedat. Na konci stoupání se objevíme přímo pod kopulí Giewontu a čeká nás poslední kratičký úsek ke kříži.
Žlutá. Žlutá turistická stezka nás vede přes dolinu Malej Łaki. Tato trasa je plná úchvatných výhledů a já na ní vlastně nemám pořádně co popisovat. Jde se stále rovně za nosem po žluté stezce, dokud se nedojde na rozcestí pod samotným vrcholem Giewontu.
Poslední trasa, kterou budu zmiňovat je taky velmi oblíbenou a je to trasa vedoucí z Kasproweho Wierchu. Zdatnější turista si to vyšlápne i s Kasprowym Wierchem, ale dá se využít i jedné z prvních ranních lanovek mířící na tento vrchol. Poté se člověk napojí na červenou turistickou značku vedoucí po hřebenu až na vrchol Kondratowa Kopa. Tento úsek hřebenovky je velmi nádherný a výhledy odsud do širokého okolí jsou nezapomenutelné. Na této trase člověk narazí na 2 kamenité místa, kde je nutno být velmi obezřetný při jejich překonávání. Z vrcholu Kopa Kondratowa už má člověk Giewont jako na dlani a zbývá mu poslední klesání a stoupání k dosažení cíle u kříže. 🙂

Spící rytíř nad Zakopanym

O hoře, tedy kamenitém útvaru ležícím nad městem Zakopane se traduje pověst, že v hoře spí rytíři, který v nejhorších časech nouze a útrap povstanou a vyjedou na pomoc polskému národu. Ten největší a nejsilnější zkameněl a symbolizuje zmiňovaný tvar spícího rytíře. Vidíš taky v Giewontu obrys rytíře? 🙂 A současně mě napadá otázka, není čas, aby tito rytíři nejen v Polsku, ale i v Čechách v Blaníku povstali a vyjeli na pomoc? 🙂

Prvotní chvíle, kdy jsem poprvé přijel do Zakopaného nebyly příliš veselé. Mlha hustá, že se dala krájet nožem. Silný déšť a nečekaných 5 stupňů na začátku letních prázdnin dokonale naplňovali nejhorší představy pochmurného dne. Ten den jsem zvládl akorát párkrát promoknout na kost a výbornou večeři. Ráno jsem se probudil do naprostého kontrastu. Slunečný den a výhled z balkonu přímo na Giewont mi vyrazil dech. Nikdy na tento první pohled nezapomenu a mohu konstatovat, že Wielki Giewont se stal mou srdcovou záležitostí. ❤️ 🙂

The post Wielki Giewont – Dominanta polských Tater appeared first on Polsketatry.cz.